Důlní vody z jámy Turkaňk byly svedeny do důlní tůně (-650 m ) a odtud soustavou nerezových čerpadel Grundfos na povrch. Čerpaná voda byla vedena stvolem jámy, z důvodu její vysoké kyselosti – neboť procházela ložiskem sirníků – v pogumovaném potrubí. Voda musela být deponována v nepropustných jímkách a následně chemicky upravována (neutralizace) roztokem vápenného mléka. Výsražky síranů, obsahující těžké kovy, sedimentovaly v podobě důlního okru rudooranžové barvy. Přečištěná voda poté putovala na odkaliště. Jímky se čas od času nechaly vyschnout a okr byl likvidován na k tomu určených skládkách nebezpečného odpadu.
Foto © František Novák
Data pořízení snímků zde
