Rudné doly, závod Kutná Hora, ve spolupráci s tehdejším Oblastním museem v Kutné Hoře (nynější České muzeum stříbra Kutná Hora) uvažovaly v roce 1966 o zřízení „Musea rudného hornictví“ přímo v prostředí dolu Turkaňk.
Vstupním (úvodním) důlním dílem měla být, tehdy pro činnou těžbu již nepoužívaná, jáma Magdalena na severní straně Rejské žíly.
Z projektu se dochovala textová část a mapa, jejich autor není znám, protože se nepodepsal 😉 Jisté je však to, že mapu kreslil důlní měřič, soudě podle profesní kvality mapy. Oproti tomu text je spíše konceptem, se spoustou oprav a doplňků, ale přesto dostatečně vypovídající o snaze zpřístupnit a využít podzemní prostory dolu v oblasti tzv. Růžového salónku na expozici, dokládající práci horníků v podzemí v tehdejší době.
Přístup k muzeu byl plánován od silnice Kolín-Čáslav v tělese úvozové cesty, která měla být vyasfaltována, pro automobily mělo být na jejím konci zřízeno parkoviště v nepoužívaném přilehlém kamenolomu. Zajímavostí je návrh koupaliště v sousedícím kamenolomu.
Samotný vstup do podzemí měl být schodištěm v jámě Magdalena, a to do hloubky cca 40 m, na úroveň 1. patra Rejzské žíly, konkrétně na chodbu Ch121. Zde by měla být vystavena důlní technika, některá i v chodu, kterou měli obsluhovat kutnohorští horníci. Povrchový vstupní objekt měla tvořit replika trejvu s pokladnou a prodejem turistických suvenýrů.
Textová část projektu dále obsahuje i nákladové položky za jednotlivé etapy výstavby muzea, v částkách v tehdejších korunách československých. Celkové náklady byly odhadnuty na 1.784.000,- Kč, což je asi důvod, proč k realizaci nikdy nedošlo.
Mapa, příloha projektu, je pozoruhodná svým výrazně širokým formátem, na tuhém papíře, ručně vyhotovená barevnými tušemi, v měřítku 1 : 200. Obsahuje půdorys a příčný řez důlních prostoru s vysvětlivkami, avšak není signována. Domnívám se, že to byla jakási „bokovka“ některého ze závodních důlních měřičů, kterou pro tvůrce projektu kreslil na „zbytný materiál“.
Závěrem: ačkoliv je snaha tvůrce o zviditelnění těžké práce horníků pochopitelná, doba a hlavně vysoké náklady na vyzmáhání úvodního díla, doprovodné stavby a zřízení expozice zavedly projekt jen do mého archívu…